|
| |
|
|
What Are the Elements with Strongest Impact on Life Expectancy?: A Study Focused on the United Mexican States During Recent Years
Nedvěd, Vojtěch ; Paulus, Michal (vedoucí práce) ; Herman, Dominik (oponent)
Naděje na dožití při narození je považována za důležitý indikátor vyjadřující míru rozvoje zemí. Vtéto bakalářské práci se zabýváme určením naděje na dožití ve spolkových státech Mexika. Cílem práce je zkoumat tři hlavní proměnné ovlivňující naději na dožití, jsou jimi výdaje na zdravotní péči, míra nezaměstnanosti a počet zapsaných studentů na prvním stupni základní- ho vzdělávání. Pro analýzu byla použita data pokrývající období 21 let v letech 1994 až 2014. Kromě základních proměnných byly v modelech dále použity determinanty, u kterých, na základě dostupných výzkumů, předpokládáme vliv na naději na dožití (míra proočkovanosti, gramotnost a dětská úmrtnost). Vzávislosti na stanovených hypotézách byly aplikovány fixed e↵ect a ran- dom e↵ect modely. Robustnost měření byla otestována pomocí Principal Component Analysis, kde byly použity proměnné ze čtyř hlavních kategorií ovlivňujících naději na dožití - ekonomické, sociální, zdravotnické a envir- onmentální. Výsledky práce naznačují pozitivní efekt výdajů ve zdravotnictví na naději na dožití při narození, nicméně nepotvrzují signifikantní vliv nezaměstnanosti a míry zapsaných studentů do prvního stupně...
|
|
| |
|
|
Výdaje na zdravotnictví-trendy a současnost
Škrobák, Martin ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Diplomová práce "Výdaje na zdravotnictví- trendy a současnost" se zaměřuje na tři dílčí oblasti výdajů na zdravotnictví členských zemí EU a USA. První z nich, financování výdajů na zdravotnictví, je věnována první kapitola, která shrnuje vývoj financování výdajů na zdravotnictví od počátků moderních systémů zdravotnictví až do roku 2014. Druhá část práce je postavena na testování statistických hypotéz o shodě podílu výdajů na zdravotnictví na HDP v letech 2000 a 2014 a o shodě podílu financování výdajů na zdravotnictví veřejnými zdroji v letech 2000 a 2014. Třetí kapitola se zaobírá demografickými faktory, jež ovlivňují výdaje na zdravotnictví, a metodou testování statistických hypotéz usuzuje o shodě struktury výdajů na zdravotnictví v letech 2004 a 2013.
|
|
|
Komparace vývoje zdravotních systémů V4 (Visegradska čtyřka)
Koubová, Lenka ; Maaytová, Alena (vedoucí práce) ; Láchová, Lenka (oponent)
Práce se zabývá hodnocením vývoje příjmů a výdajů na zdravotnictví zemí Visegrádské čtyřky v letech 2003-2011. Cílem práce je identifikovat, kvantifikovat a následně porovnat příjmy a výdaje zdravotních systémů Maďarska, Polska, Slovenské republiky a České republiky. V první kapitole je popsán teoretický rámec zdravotnictví a rozdělení zdravotních systémů podle zdroje financování. Druhá kapitola líčí jednotlivé zdravotní systémy, způsoby jejich financování a některé nedávno uskutečněné reformy zdravotnictví. Třetí kapitola analyzuje příjmy a výdaje na zdravotnictví v jednotlivých zemích nezávisle na sobě. Poslední kapitola se věnuje komparaci zemí Visegrádské čtyřky z hlediska financování zdravotní péče.
|
|
|
Ekonomie zdravotnictví: Co nás zabíjí a co uzdravuje?
Janovský, Stanislav ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Misic, Viktorija (oponent)
Práce se zabývá produkční funkcí zdraví. Je zkoumán vliv zdravotní péče, životního stylu, socioekonomického statusu a environmentálních faktorů na úmrtnost a očekávanou dobu dožití obyvatel České republiky. Analýza je provedena pomocí lineární regrese časových řad let 1993--2011. Zdravotní péče je měřena pomocí výdajů na zdravotnictví či nefinančními ukazateli, počtem lékařů a spotřebou léčiv v doporučených denních dávkách. Výsledky naznačují, že vyšší výdaje na zdravotnictví zvyšují úmrtnost a snižují očekávanou dobu dožití. Vyšší počet lékařů a vyšší spotřeba léčiv v doporučených denních dávkách naopak zdravotní stav populace zlepšují. To může značit neefektivitu či korupci ve zdravotnictví. Mezi významné faktory pozitivně ovlivňující zdravotní stav populace dále patří bohatství, vzdělání a spotřeba ovoce a zeleniny, negativně působí kouření cigaret. Zdravotní politika by se proto měla zaměřit nejen na efektivní alokaci výdajů na zdravotnictví, ale i na životní styl a socioekonomický status obyvatel. Limitem analýzy jsou krátké časové řady neumožňující užití zpožděných vysvětlujících proměnných.
|
host ::
RSS.